Velká troufalost. Pokus o záchranu nesvobodné vlasti

Přečtěte si první český překlad vzpomínek Alberta Exlera, člena sudetoněmeckého výsadku nad československým pohraničím na jaře 1944. Otevřete jeden z mála dokladů o existenci mise snažící se vytvořit frontu proti nacistům nebo zabránit poválečnému vysídlení sudetských Němců.



Sudetoněmečtí parašutisté – historické souvislosti

Velká troufalost – tak pojmenoval Albert Exler své vzpomínky na výsadek nad československým – sudetoněmeckým – pohraničím na jaře 1944. Kromě jeho knihy (Das grosse Wagnis. Ein Rettungsversuch f. d. unfreie Heimat, Stuttgart 1965) se o misi, při níž sudetoněmečtí sociální demokraté seskočili padákem nad československým pohraničím, aby tak alespoň trochu přispěli k boji proti nacistickému Německu, nedochovaly téměř žádné další doklady.

Historie této mise sahá až do třicátých let 20. století, kdy se sudetoněmečtí sociální demokraté vědomě postavili proti nacistům a demonstrovali tak svou loajalitu Československé republice. Jejich strana, Německá sociálně demokratická strana dělnická (DSAP), vstoupila do vlády v roce 1929. Její předseda Ludwig Czech se stal ministrem práce a byl zodpovědný především za boj s dopady světové hospodářské krize. Ta zvláště postihla sudetoněmecké pohraničí a přispěla k vzestupu Sudetoněmecké strany (SdP) vedené Konradem Henleinem.

Během 30. let 20. století se sudetoněmečtí sociální demokraté stále více ocitali v defenzivě. Zároveň však rostla jejich ochota bojovat proti nacismu. Velký význam v této době získala jejich vlastní sebeobranná organizace Republikanische Wehr (Republikánská obrana). Základem jejích členů byli členové Dělnického tělocvičného a sportovního svazu (ATUS), v němž se stále více provozovaly také vojenské sporty.


💡
Text vyšel v mimořádné příloze Listů 2/2024. Na stránkách Listů najdete jen vybrané texty z plnohodnotného vydání časopisu.

Předplaťte si Listů a získejte za přátelskou cenu každé 2 měsíce poctivou porci textů o politice i kultuře z domova i zahraničí s rozšířeným záběrem na Slovensko. Ponořte se do fotografií a těšte se na své oblíbené autory a autorky fejetonů. Čtěte Listy, je to zdravé.

CHCI PŘEDPLATIT LISTY

Po připojení Sudet k třetí říši po mnichovském diktátu neměli sudetoněmečtí sociální demokraté jinou možnost než uprchnout, nejprve do vnitrozemí a poté dále do emigrace. Několik tisíc sociálních demokratů nacisté deportovali do koncentračních táborů. V Londýně pod vedením posledního předsedy československé strany Wenzela Jaksche vytvořili coby Společenství věrných sudetoněmeckých sociálních demokratů (Treuegemeinschaft) vlastní exilovou organizaci, která měla pobočky ve Švédsku, Kanadě i dalších zemích. Práci v britském exilu charakterizovaly neustále se komplikující vztahy s československou exilovou vládou pod vedením Edvarda Beneše.

Když si Jaksch uvědomil, že s koncem války dojde k rozsáhlému vysídlení sudetských Němců, byl odhodlán udělat vše pro to, aby tomu zabránil. Jednou z takových snah byla Exlerem popsaná zpravodajská mise. Popisuje zmařené pokusy o navázání kontaktu s předními osobnostmi v Sudetech s cílem vytvořit frontu proti nacistům a nakonec vysídlení zabránit.

Fakt, že mezi těmito osobnostmi byl i nacistický zločinec Hans Krebs, svědčí o zoufalství, které v Treuegemeinschaft panovalo. Výsad­ková mise však zřejmě sledovala i jiný cíl, který Exler přímo nezmiňuje. Navázáním kontaktů se sociálními demokraty, kteří zůstali doma, chtěli zjistit, zda by se v hodině konce války mohly aktivizovat stranické struktury, a zejména struktury Republikánské obrany. Cílem bylo zabránit případnému chaosu a především represím vůči místním Němcům.


🤝
Mimořádná příloha Listů s českým překladem vzpomínek Alberta Exlera mohla vyjít jen díky finanční podpoře českého zastoupení Friedrich-Ebert-Stiftung. Děkujeme!

Tímto úkolem výsadkářů lze také vysvětlit, proč Jaksch získal pro misi podporu Britů. Ti měli zájem o informace ze Sudet a byli také ochotni podporovat odbojové akce v německé sféře vlivu. Z tohoto důvodu také Exler a další dva parašutisté, Pichl a Hofmann, absolvovali příslušný výcvik. Jak však Exler popisuje, ani tyto znalosti nemohly zabránit neúspěchu mise. Sám Exler přežil jen s velkou dávkou štěstí. Hofmann – jak nedávno analyzoval Tomáš Lindner v článku v Respektu (Mise sudetských parašutistů, Respekt 23/2022; Půda a domov pode mnou, Respekt 51/2022) – byl po procesu nacisty coby velezrádce popraven.

Albert Exler se tak stal posledním svědkem této neúspěšné parašutistické mise, která je důležitým kamínkem do mozaiky tragické historie všech sudetských Němců, kteří se vědomě postavili nacionálnímu socialismu. Je proto o to důležitější, že 80 let po této misi, velkém podniku, vycházejí Exlerovy vzpomínky poprvé v češtině.


Thomas Oellermann je historik a odborník na dějiny sudetoněmecké sociální demokracie.


Albert Exler

Velká troufalost. Pokus o záchranu nesvobodné vlasti

Byla to hrozná noc. Tělem mi otřásaly křeče. Pak jsem upadl to hlubokého spánku. Dalšího rána jsem jel zpět do Podmokel k bývalým členům podnikové rady, jejichž adresy mi poskytla švagrová. Okamžitě byli v obraze. Nemohli pro mě však nic udělat.

This post is for subscribers only

Already have an account? Sign in.

Subscribe to Listy

Don’t miss out on the latest issues. Sign up now to get access to the library of members-only issues.
jamie@example.com
Subscribe