Finská krajně pravicová vláda bourá sociální stát
Lauri Finér: Finsko má nejpravicovější vládu od 30. let minulého století, což se projevuje i v jeho hospodářské politice. Masivní škrty ve výdajích na sociální zabezpečení a veřejné služby podkopávají sociální stát a vládní reformy trhu práce oslabují vyjednávací sílu zaměstnanců.
Sdílejte článek svému okolí:
Pravicová vláda premiéra Petteriho Orpa je ve Finsku u moci od voleb na jaře 2023. Orpova strana Národní koalice (KOK) v nich zvítězila se ziskem 20,8 % hlasů a dohodla se na vytvoření vlády s populistickou pravicovou Stranou Finů, která zaostala o pouhých 0,7procentního bodu. Vytvořily většinovou koaliční vládu s podporou dvou menších pravicových stran.
Vládu lze označit za krajně pravicovou, protože podobná koalice tu nebyla od 30. let minulého století, kdy fašismus získal vliv i ve Finsku. Vidět to je i na hospodářské politice vlády, která je od počátku jasná: veřejné výdaje na sociální zabezpečení a veřejné služby se dramaticky snižují. To zasahuje především nízkopříjmové skupiny, které jsou na těchto službách závislé. Fiskální konsolidace zasáhla všechny kromě nejbohatších, kteří naopak těží z cíleného snižování daní.
Tyto rozpočtové škrty nejsou zanedbatelné. Vláda plánuje konsolidaci veřejných financí tempem 9 miliard eur ročně, což odpovídá 10 % rozpočtu centrální vlády nebo 3 % HDP Finska. Pro mnohé nízkopříjmové rodiny to znamená ztrátu stovek eur měsíčně na živobytí a prodloužení čekacích dob na zdravotní služby.
Ve skutečnosti je však rozpočtová konsolidace podstatně menší, ale stále obrovská – přibližně polovina z 9 miliard. Vláda toto číslo zveličuje selektivními metodami výpočtu. Například částka 1 miliardy eur běžných výdajů byla překlasifikována jako „investiční program“, aby se neobjevovala v oficiálních statistikách. Toto mlžení je důsledkem toho, že vládní narativ více méně staví na tezi, že při zvládání dluhu stojí finská vláda tváří v tvář nutnosti.
Předvolební kampaně obou hlavních vládních stran byly založeny na strašení dluhem a tvrzení, že zvládnou začít veřejný dluh snižovat. Jejich hlavním sdělením bylo, že středolevicová vláda sociálnědemokratické premiérky Sanny Marin dělala nezodpovědnou hospodářskou politiku. A to i přesto, že růst dluhu za její vlády byl způsoben především pandemií koronaviru, z níž Finsko vyšlo v ekonomických a zdravotních ukazatelích mezi nejlepšími zeměmi na světě. Na konci roku 2023 činil poměr finského dluhu k HDP 75,8 %. Tento poměr zřetelně vzrostl, zejména po finanční krizi, ale stále je pod průměrem EU i eurozóny. Finská úroková sazba zůstala také relativně nízká.
→ O porušování klíčových předvolebních slibů,
→ rozbíjí se finský model politiky trhu práce budovaného od druhé světové války
→ nebo o přebírání programů zaměstnavatelských svazů a podvodu na dělnické třídě.