Iráku dochází voda
Stefan Lukas: Budoucnost Iráku je ponurá a země ji nemůže sama zvládnout. Nepřijmout zásadní opatření způsobí regionální problémy, o kterých bez obav můžeme psát jako o noční můře.
Zástupci OSN, kteří se na začátku června 2023 chopili v Bagdádu mikrofonu, aby hovořili o současném iráckém suchu, měli jen málo důvodů k optimismu. Zatímco Němci a Středoevropané naříkali nad jednou z prvních letošních vln veder s teplotami 30–34 stupňů, na jihu Iráku dlouhodobé teploty nad 50 stupňů a nedostatek srážek ničily tamní bažiny, ekosystém v srdci blízkovýchodního „úrodného půlměsíce“.
Také další oblasti podél Eufratu a Tigridu čelí obrovským problémům: pokud budou klimatické změny v regionu takto pokračovat, bude do roku 2050 zasažen písečnými bouřemi více než 300 dní v roce. Odpařování, snížený průtok vody a nedostatek srážek sníží vodní zásoby celé země na minimum. Příliš málo vody uložené v půdě, a tedy k dispozici pro zemědělství, vážně dopadne na venkovské i městské obyvatelstvo. Před více než rokem irácký ministr životního prostředí Jassim Abdul Aziz al-Falahi naznačil to, co vědci předpovídali mnohem dříve. To, co se již začalo dít, bude mít v příštích desetiletích dopad i na okolní země a evropské společenství.
Stejně jako v jiných zemích Blízkého východu ovlivňují stále kritičtější klimatické podmínky každodenní život velké části iráckého obyvatelstva, které stále potřebuje pravidelný přístup k čerstvé vodě, jenž před staletími umožnil rozkvět vyspělých civilizací. Právě to je však stále obtížnější – kvůli mnoha faktorům, na které má Irák jen omezený vliv.
Nedostatek vody vede k migraci
Na přelomu 19. a 20. století byl běžný průtok vody 1350 metrů krychlových za sekundu. Dnes je to jen 149. Přítoky velkých řek Eufratu, Tigridu a Dijály stále více vysychají. Kromě sucha, které sužuje horské oblasti Iráku, staví Írán a Turecko přehrady a další retenční nádrže a odebírají stále více vody pro vlastní potřebu. Zejména Turecko – zdroj téměř 70 % irácké sladké vody – stupňuje represivní politiku, aby prosadilo své zájmy na (kurdském) severu Iráku. A to navzdory dohodě mezi Ankarou a Bagdádem z roku 2021 o zvýšení průtoku vody v prvních dvou zmíněných řekách.
→ Jaká je v Iráku situace s migrací a s jakými problémy se ještě Irák musí vypořádávat,
→ jak mu můžeme pomoci
→ a jaký scénář může nastat, když žádná opatření nepřijmeme.