Itálie, Albánie, azyl a „evropské hodnoty“

Albánský premiér Edi Rama v roce 2018 prohlásil, že jeho země nikdy nedovolí, aby na jejím území vznikly uprchlické tábory Evropské unie. Rama se odvážil říci, že by to znamenalo „vysypat zoufalé lidi někam jako toxický odpad, který nikdo nechce“. Premiér byl neoblomný. V rozhovoru pro německý bulvární deník Bild označil myšlenku za „nebezpečnou“ a řekl, že by se Albánie „stala vlnolamem pro uprchlíky směřující do Evropy“.

Po pěti letech Rama změnil názor. Albánie se stane první zemí mimo Evropskou unii, která bude jménem členského státu Unie ­jednat s lidmi přicházejícími na její hranice.

Obavy o lidská práva

Albánský premiér podepsal 6. listopadu 2023 se svou krajně pravicovou italskou protějškyní Giorgií Meloniovou dohodu, která Itálii umožní poslat až 36 000 lidí zachráněných ve Středozemním moři do středisek na pobřeží na severu země. Ženy, děti a osoby považované za „zranitelné“ by byly z mechanismu vyňaty a jejich žádosti zpracovány v Itálii. Zařízení v Albánii budou určená pouze pro muže, budou spadat pod italskou jurisdikci a jejich provoz bude plně financovat Řím.

Plánována jsou dvě zařízení s různým zaměřením. V klidném albánském přístavním městě Shëngjin bude umístěno přijímací a prověřovací středisko, zatímco na opuštěné vojenské základně v Gjadëru bude vybudováno středisko zadržovací.

Tisková kancelář italské vlády uvedla, že tato zařízení „urychlí vyřizování žádostí o azyl [a] případnou repatriaci“. Tato zpráva vyvolala pobouření na různých místech v Albánii i Itálii. Dva italští politici přirovnali plánovaná střediska k základně Guantánamo na Kubě, kde Spojené státy od 11. září na dobu neurčitou zadržují podezřelé islamistické „teroristy“.

Kritici tvrdí, že plán umožní Itálii obejít dublinské nařízení EU, které určuje členský stát odpovědný za posouzení žádosti o mezinárodní ochranu. Podle této úmluvy je za vyřízení případu žadatele o azyl odpovědná první země, do které žadatel dorazí. Plán vyvolal i další obavy: oddělování dospělých mužů by mohlo vést k rozdělování rodin, což je politika ostře kritizovaná lidskoprávními organizacemi, která může dokonce porušovat mezinárodní právo.

Podle podobného návrhu ve Spojeném království by byli „nelegální“ žadatelé o azyl, kteří se na člunech plaví přes kanál La Manche do Británie, deportováni do Rwandy, kde by byli jejich žádosti vyřízeny a oni sami případně přesídleni. Během jednání Parlamentu nebyla vloni dnes čerstvě odvolaná mini­stryně vnitra Suella Bravermanová schopna poslancům říci, jak by se takoví žadatelé o azyl mohli do země dostat legálně.