Královskou disciplínu se musí podcasteři ještě naučit
Andrea Hanáčková: Rozhlasáci zjistili, že jeden z nejsilnějších pocitů pro posluchače představuje autentický zvuk, skutečnost, že posluchač může pocítit popisovanou situaci, jako by jí byl přítomen. Podstata reportáže se za sto let nezměnila a není tedy divu, že už na to přišli i dnešní podcasteři.
Každý, kdo užívá sociální sítě, může mít pocit, že reportáž vlastně umí. Storíčka, reelsy i shorts (tedy sítě Meta, Instagram a Youtube) představují v éře mobilních technologií rychlou informaci o tom, kde zrovna jsme, co zrovna děláme, co nás zaujalo. Stručnost sdělení a jeho audiovizuální podstata však mají se skutečnou reportáží pramálo společného. Následující text ukazuje několik příkladů, v nichž se reportáži daří i v prostředí auditivního podcastingu.
V záplavě nových i již zavedených podcastů stále progresivněji se deroucích do centra mediální pozornosti je zajímavé sledovat trendy v porovnání s vývojem, jímž před sto lety procházelo vznikající médium rozhlasového vysílání. Tehdy s charakteristikami lineárního, tedy v reálném čase vznikajícího a odvysílaného sledu pořadů, „broadcastingového“ média určeného pro široké publikum. Hned, jak to technologie umožnila, vyrazili rozhlasoví pracovníci ze studia ven. Nejprve na hřiště (výborný seriál o sportovní reportáži nabízí platforma mujrozhlas.cz, k poslechu tady), pak do ulic, brzy do fabrik a také do přírody.
Rozhlasáci zjistili, že jeden z nejsilnějších účinků auditivního média představuje autentický zvuk, skutečnost, že posluchač může pocítit popisovanou situaci tady a teď, jako by jí byl přítomen. Rozvíjí se tak rozhlasová reportáž, pracný nevděčný úkol pro všechny, kteří to se zvukovým zprostředkováním světa myslí vážně. Její podstata se za sto let nezměnila a není tedy divu, že už na to přišli i současní podcasteři.
Historici, popularizátoři omylů a stereotypů v dějinách a také zdatní mediální matadoři Martin Groman a Michal Stehlík samozřejmě žádný výklad k reportáži nepotřebují. A není divu, že jim studio podcastu Přepište dějiny brzy začalo být malé.
Přirozeně reportují z míst, kam se svou podcastovou show zajíždějí nejen po České republice, ale poslední dobou i do zahraničí, například do Říma nebo do Vídně. V takovém případě se často omezí jen na základní informaci o prostoru, ve kterém se právě nalézají, nebo přidají místní legendu, zajímavost, pikanterii.
→ Čím se Stehlíkovi s Gromanem daří rozvíjet reportáž ve speciálech podcastu Přepište dějiny?
→ Proč stojí za pozornost seriál Koho by to zajímalo? dokumentaristky Brit Jensen?
→ A jak se s reportáží zaplétají publicistické podcasty?