Královskou disciplínu se musí podcasteři ještě naučit

Andrea Hanáčková: Rozhlasáci zjistili, že jeden z nejsilnějších pocitů pro posluchače představuje autentický zvuk, skutečnost, že posluchač může pocítit popisovanou situaci, jako by jí byl přítomen. Podstata reportáže se za sto let nezměnila a není tedy divu, že už na to přišli i dnešní podcasteři.



Každý, kdo užívá sociální sítě, může mít pocit, že reportáž vlastně umí. Storíčka, reelsy i shorts (tedy sítě Meta, Instagram a Youtube) představují v éře mobilních technologií rychlou informaci o tom, kde zrovna jsme, co zrovna děláme, co nás zaujalo. Stručnost ­sdělení a jeho audiovizuální podstata však mají se skutečnou reportáží pramálo společ­ného. Následující text ukazuje několik příkladů, v nichž se reportáži daří i v prostředí ­auditivního podcastingu.

V záplavě nových i již zavedených podcastů stále progresivněji se deroucích do centra mediální pozornosti je zajímavé sledovat trendy v porovnání s vývojem, jímž před sto lety procházelo vznikající médium rozhlasového vysílání. Tehdy s charakteristikami lineárního, tedy v reálném čase vznikajícího a odvysílaného sledu pořadů, „broadcastingového“ média určeného pro široké publikum. Hned, jak to technologie umožnila, vyrazili rozhlasoví pracovníci ze studia ven. Nejprve na hřiště (výborný seriál o sportovní reportáži nabízí platforma mujrozhlas.cz, k poslechu tady), pak do ulic, brzy do fabrik a také do přírody.

Rozhlasáci zjistili, že jeden z nejsilnějších účinků auditivního média představuje autentický zvuk, skutečnost, že posluchač může pocítit popisovanou situaci tady a teď, jako by jí byl přítomen. Rozvíjí se tak rozhlasová reportáž, pracný nevděčný úkol pro všechny, kteří to se zvukovým zprostředkováním světa myslí vážně. Její podstata se za sto let nezměnila a není tedy divu, že už na to přišli i současní podcasteři.

Historici, popularizátoři omylů a stereotypů v dějinách a také zdatní mediální matadoři Martin Groman a Michal Stehlík samozřejmě žádný výklad k reportáži nepotřebují. A není divu, že jim studio podcastu Přepište dějiny brzy začalo být malé.

Přirozeně reportují z míst, kam se svou podcastovou show zajíždějí nejen po České republice, ale poslední dobou i do zahraničí, například do Říma nebo do Vídně. V takovém případě se často omezí jen na základní informaci o prostoru, ve kterém se právě nalézají, nebo přidají místní legendu, zajímavost, pikanterii. 


💡
Dále zjistíte:

→ Čím se Stehlíkovi s Gromanem daří rozvíjet reportáž ve speciálech podcastu Přepište dějiny?
→ Proč stojí za pozornost seriál Koho by to zajímalo? dokumentaristky Brit Jensen?
→ A jak se s reportáží zaplétají publicistické podcasty?

This post is for subscribers only

Already have an account? Sign in.

Subscribe to Listy

Don’t miss out on the latest issues. Sign up now to get access to the library of members-only issues.
jamie@example.com
Subscribe