Rakousko levo, či pravotočivé?

Dvaadvacátého května oznámila Sociálně demokratická strana Rakouska výsledky vnitrostranického hlasování. O post předsedkyně či předsedy usilovali – z původních třiasedmdesáti kandidátů – nakonec pouze tři zájemci. Velmi vtipný komentátor trefně poznamenal, že tyto volby mají pro pořadatelskou stranu minimálně jeden pozitivní aspekt: „Po dlouhé době vyhraje nějaké volby sociální demokrat.“ Úřadující předsedkyně Pamela Rendi-Wagnerová splnila předvolební slib složit v případě prohry funkci. Svoji rezignaci oznámila neprodleně po vyhlášení výsledků prvního kola. Do konce června chce po necelých šesti letech vrátit poslanecký mandát a zcela opustit politiku. Celostranické referendum s účastí 72,39 procenta vyhrál Hans Peter Doskozil, hejtman spolkové země Burgenland, který získal 33,68 % voličských hlasů. Na druhém místě, s nepatrnou ztrátou 2,17 %, skončil „nejlevicovitější“ kandidát Andreas Babler, starosta dolnorakouského Traiskirchenu. Aby odstupující předsedkyně, řekněme reprezentantka vídeňského centra, v úřadě setrvala, si přálo 31,35 % spolustraníků. 3,46 % voličů zakřížkovalo čtvrtou možnost a vyslovilo tímto nespokojenost s celou trojicí nabízených kandidátů. Jelikož z referenda přesvědčivý vítěz nevyšel, muselo se počkat do třetího června, kdy se v Linci konal mimořádný sjezd strany. Šest set devět delegátů zvolilo novým stranickým předsedou, který bude příští rok vrcholným kandidátem v celostátních volbách, A. Bablera. Pomiňme, že k tomu došlo po uzávěrce tohoto čísla a snad jen jediné zjištěné chybě ve sčítání hlasů. Třeba se novému předsedovi, podaří v současnosti opoziční stranu stmelit a případně se stát spolkovým kancléřem. Menší cíle by si vzhledem k historii strany nový šéf socialistů klást neměl.

Celorakouské levicové křídlo posílil překvapivý úspěch komunistické strany, která v salcburských zemských volbách získala 11,66 procenta hlasů. Oproti minulým volbám se jedná o nárůst o 11,26 procenta. Každý úspěch komunistické strany vždycky překvapí a vzbudí značnou, mnohdy i mezinárodní pozornost. V této souvislosti stojí nepochybně za zmínku, že v čele druhého největšího rakouského města poprvé v historii stojí žena, „a ještě navíc komunistka“. 17. listopadu 2021 po nečekaném úspěchu v komunálních volbách (28,8 %) se starostkou Grazu stala tehdy šedesátiletá Elke Kahr. Jejím hlavním tématem je bytová otázka a sociální tematika. Pokračuje v praxi svého stranického předchůdce Ernesta Kalteneggera. Místní stranická buňka přestala řešit velké světové otázky a místo toho se drží takzvaně při zemi. Většinu svého platu věnují komunističtí politici na nebyrokratickou pomoc občanům v nouzi.

Konec předstírání Herberta Kickla

Nejenom v Dolním Rakousku, ale i ve spolkové zemi Salzburg sestavili Lidovci po nedávných volbách koalici se Svobodnými. Pokud by se parlamentní volby naplánované na rok 2024 konaly letos, získala by strana Svobodných – dle průzkumů veřejného mínění – přibližně třicet procent voličských hlasů. Budoucnost ukáže, zda je tento stupeň oblíbenosti trvale udržitelný. Strmé a rychlé vzestupy nebo pády jsou pro tuto stranu charakteristické. Podobných, někdy ještě o něco lepších výsledků dosahovali již za éry korutanského hejtmana Jörga Haidera. Tento mnohými dodneška zbožňovaný politik byl nepochybně talentovaný, svými protivníky obávaný diskutér a provokatér. V roce 1999 se pod jeho vedením stali Svobodní druhou nejsilnější stranou. Pod podmínkou, že jejich šéf nebude usilovat o post vicekancléře, nabídl bývalý lidovecký kancléř Wolfgang Schüssel Svobodným účast ve vládě. Oficiálně se Jörg Haider stáhl do pozadí; neustále se – pochopitelně – spekulovalo o tom, zda nebo jak ovlivňuje celostátní politiku. Funkci zemského hejtmana zastával nadále. Korutanští Svobodní potvrdili v roce 2004 v komunálních volbách ziskem 42,5 % svoji tehdy suverénní pozici.

Za úspěchy Jörga Haidera stál také jeho dlouholetý souputník, téměř neviditelný Herbert Kickl. Jako strategický a „reklamní“ poradce se pohyboval nenápadně v pozadí, byl mimo jiné u zrodu provokativních, dodnes nezapomenutých sloganů. Je mu připisována tvorba mnohých rádoby vtipných hesel s rasisticko-diskriminačními podtóny. Současná rétorika Herbert Kickla přiměla YouTube zablokovat Svobodným jejich televizní kanál; bylo jim znemožněno nahrávat nová videa. Starý obsah zůstal nedotčen. Předpokládá se, že impulsem k tomuto kroku bylo poslední video (před zablokováním mělo téměř 80 tisíc zhlédnutí) s prvomájovým proslovem šéfa strany Kickla, ve kterém vyzývá: „Udělejme to jako Orbán, vybudujme Pevnost Rakousko!“ Nazlobený H. K. zareagoval takto: „Tento kanál jsme více než deset let láskyplně budovali, abychom ukázali, co mainstream zamlčuje. Stali jsme se mocným, elitám a systému příliš nepohodlní, protože klademe prsty do ran a měsíc za měsícem takto oslovujeme statisíce lidí.“

Příští rok může být zlomový. Svými ambicemi stát se spolkovým kancléřem se Herbert Kickl netají. Zcela nepokrytě a hlasitě dává na vědomost, že má v plánu zavést v Rakousku Orbánův systém řízení státu. V případě jeho zvolení by se nikdo nemohl podivovat, co se to tu najednou děje. Vše by začalo omezováním svobody slova a právního systému. Nikdo by nemohl tvrdit, že nic nevěděl či netušil. V současnosti se zdá, že Lidovci chtějí vládnout za každou cenu a že do koalice se Svobodnými by šli i v případě, že by nemohli nominovat kancléře. Ani mnozí sociálnědemokratičtí politici možnost spolupráce se Svobodnými nevylučují. Hans Peter Doskozil je vnímám jako jeden z těch vůči Svobodným vstřícnějších.

Nezvyklá přímočarost

Jediná strana, která se opakovaně a nekompromisně vůči Svobodným vymezuje, je nejmladší parlamentní seskupení NEOS (Das Neue Österreich und Liberales Forum). V roce 2013, rok po svém vzniku, se tato strana dostala se ziskem pěti procent do parlamentu; dlouhou budoucnost jí tehdy nikdo nepředpovídal. I když musela po nedávných komunálních volbách salcburské zemské zastupitelstvo opustit, na celostátní úrovni dosahuje v průzkumech stabilních deseti procent voličských preferencí. Nejenom NEOS, ale i šéf hospodářské komory a prezident Svazu průmyslníků kritizují propagandu Svobodných, která nepochybně odrazuje
kvalifikované zahraniční pracovníky od toho, aby se v Rakousku usadili. NEOS tvrdí, že k enormnímu nedostatku odborného personálu značně přispívá nepřátelská politika vůči cizincům. Hospodářský prostor poškozuje politické klima, které definuje „to cizí“ pouze jako problém. Vytváření nenávisti vůči
všemu světu otevřenému a protievropské výroky předních politiků poškozují rakouské hospodářství a blahobyt, včetně odrazování talentů od místního pracovního trhu. Za hnací motor těchto nálad označují NEOS stranu Svobodných. Lidovci vše nejenom umožňují, ale i umocňují a napodobují. „Pevnost Rakousko“ není dle NEOS pro rakouskou společnost to nejlepší. Odsuzují Svobodné za to, že chtějí zavést neférovou a autoritářskou demokracii maďarského typu, která s sebou přináší chudobu a nejistotu. Připomínají, že letos v únoru byla inflace v Maďarsku nejvyšší z celé Evropské unii, a sice 25,8 %, u potravin 45,9 %. NEOS nepochybně prokazují odvahu také tím, že dlouhodobě propagují vytvoření společného evropského státu, dle jejich názoru nejlepší bezpečnostní záruky. Tvrdí, že ještě nikdy nebyla jednotná Evropa tak důležitá jako nyní.

Martin Burian je výtvarník, spoluvydavatel Listů. Žije v Dolním Rakousku.

Sdílejte článek svému okolí: