Rozšíření EU: nový začátek?

Sdílejte článek svému okolí:

Schválení nové Evropské komise po dlouhém útlumu přináší záblesk naděje na rozšíření EU v nadcházejících letech. Začátkem léta zvolený Evropský parlament a nová Evropská komise mají nyní příležitost aktivně podporovat rozšíření EU a napravit minulé chyby (zejména ty, kterých se dopustila Evropská rada).

Přijetí dalších států z východní Evropy a Balkánu do Unie je pro obě strany jednoznačně výhodné. Z bezpečnostního, hospodářského a geopolitického hlediska hovoří pro brzké rozšíření EU mnoho argumentů. Státy bývalé Jugoslávie a Albánie jsou prakticky obklopeny EU a tři z nich jsou již členy NATO. Ukrajina a Moldavsko sousedí s členskými státy EU a z velké části se rozhodly pro vstup. Rozhovory o rozšíření a s nimi spojená harmonizace s evropským právem jsou také hnacím motorem sociálních a politických změn v kandidátských zemích, což posiluje demokracii a právní stát v Evropě. Nemá-li projekt evropské integrace ztroskotat, je třeba politiku rozšíření oživit a učinit z ní skutečnou prioritu.

Rozšířit se, nebo selhat

Zvolením Slovinky Marty Kosové komisařkou pro rozšíření EU je správným rozhodnutím, přidává to na důvěryhodnosti a přináší větší politickou odpovědnost. Kosová je vnímána jako rozhodná a průbojná a má podporu liberálního, konzervativního i sociálnědemokratického tábora – na rozdíl od svého předchůdce Olivera Várhelyiho, který rychle ztratil důvěru Evropského parlamentu a mnoha členských států kvůli upřednostňování Srbska a také kvůli své blízkosti k maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi.

Generální ředitelství Kosové (DG NEAR) se bude v budoucnu zabývat především deseti kandidátskými zeměmi, a nikoliv, jak tomu bylo dříve, evropskou politikou sousedství. Tím se zpřehlední rozdělení úkolů v Evropské komisi a agendě politiky rozšíření se vrátí její ústřední role. Za předpokladu, že v příštím víceletém finančním rámci EU (2028–2034) budou na rozšíření vyčleněny potřebné finanční prostředky, bude takové zaměření jistě vítané.

Plán růstu pro západní Balkán ve výši 6 miliard euro a plánovaný nástroj pro Ukrajinu ve výši 50 miliard euro, který má podpořit kandidátské země na dlouhé cestě do EU, by měly být pouze začátkem a budou vyžadovat další finanční podporu. Členské státy EU rozhodující slovo, jakou částkou může Komise kandidátské země nakonec podpořit.

Na rozdíl od Evropského parlamentu se hlavní města EU v posledním desetiletí ukázala být vůči rozšiřování spíše netečná a v některých případech i skeptická. Tehdejší předseda Komise Jean-Claude Juncker (EPP) při svém nástupu do funkce v roce 2014 dokonce prohlásil, že si chce „dát v rozšiřování pauzu“, a francouzský prezident Emmanuel Macron (Renew) zatím upřednostňuje spíše prohlubování než rozšiřování Unie a blokuje kandidátské země. V roce 2019 se předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová (EPP) selhala, když svěřila portfolio rozšíření Maďarsku, tedy svěřila podporu demokracie a rozvoje právního státu v evropském sousedství do rukou právě té vlády, proti níž již probíhala četná řízení pro porušování zásad právního státu.

Dlouhá cesta do EU

I když má rozšíření EU zůstat jednou z „hlavních priorit nové Komise“, jak uvedla von der Leyenová při nedávném představení zpráv o kandidátských zemích, většinu kandidátských zemí čeká ještě velmi dlouhá cesta, než budou na vstup do Unie připraveny.