Zpravodaj Listů: Čemu věříme, změní se nezměnitelné, krásné místo a Václav Burian. Listy 5/2024
Zpravodaj představuje letošní páté číslo Listů, zve na MFDF Ji.hlava a Inspirační fórum, debatu o volbách v USA a připomíná osobnost Václava Buriana.
Sdílejte Zpravodaj svému okolí:
Listujeme novým číslem
Představujeme nové Listy 5/2024. Prolistovat ukázku z čísla si můžete tady.
Společnost
- Miroslav Jašurek s Hedou Čepelovou se ptají na jednoduchou, ale zásadní otázku: Čemu vlastně věříme a jak si představujeme, že funguje svět?
- Patrik Eichler hodnotí krajské volby. Co aktuálně charakterizuje českou politiku?
- Ve spolupráci s Inspiračním fórem přinášíme rozhovor se socioložkou Ninou Fárovou. I přes vývoj technologií se objem domácích prací nezměnil a péče o domácnost zůstává především v rukou žen. Jaký potenciál změnit nezměnitelné mají chytré technologie?
- Co bude po Ficovi? Jak se vypořádat s tím, že lidi mají strach, který není jen produktem propagandy? Juraj Buzalka se zamýšlí nad budoucností Slovenska.
- Martin Burian píše z Rakouska o situaci v zemi po parlamentních volbách.
- Objevte s Pavlem Ičem neznámé hrdiny slovenského protifašistického odboje. Seznamte se s Máriou Gulovičovou a Jánem Harmanem.
- Sociální demokrat Hans Schuierer se v boji proti výstavbě jaderného zařízení ve Wackersdorfu nedaleko českých hranic postavil pokynům vlády z Mnichova. Tento čin se v německé politice stal ikonickým. Rozhovor s Hansem Schuiererem pro vás přinášejí Veronika Hofingerová s Janem Šíchou.
- Francouzská mladší generace méně pije víno a jí maso. Co nám říká změna zdánlivě zakořeněných návyků?
- Marcus Schneider píše z Bejrútu o izraelském útoku na Libanon.
- Přichází africké jaro? Mladí během protestů v Africe volají po změnách, píše vedoucí afrického oddělení Friedrich-Ebert-Stiftung Henrik Maihack.
- Paul Mason připomíná fakt, že do ruské války na Ukrajině je zapletená celá Evropa a vyvozuje z toho důsledky pro evropské lídry.
- Finsko je od jara 2023 v rukou pravicové vlády Petteriho Orpa. Jak se jeho vláda v zemi projevuje, píše ředitel finské sociálně demokratické Nadace Kaleviho Sorsy Laury Finér.
- Zprávu z Maďarska přináší Bálint Misetics. Orbán je krom odporu k liberální demokracii znám i svým postojem proti myšlence sociálního státu. Jak se to na Maďarsku podepisuje?
- Itálie se hýbe směrem k autoritářství. Jak ho může porazit sociální dialog, píše Andrea Morniroli.
Kultura
- Byli jsme u devátého ročníku mezinárodního básnického festivalu Cena Václava Buriana. Přinášíme reportáž a báseň Neznámá planeta Zity Iszó, vítězky hlavní ceny za poezii.
- Svůj jedinečný pohled na ulice světa přináší ve výběru fotografií Jiří Pelikán.
- Podzimní jitro až k vám domů doručí báseň Adolfa Červinky. Zastavuje se nad ní Petr Borkovec.
- „Che bel posto,” tři jednoduchá slova kněze, která změnila život. Začtěte se do povídky Lindy Liczki.
- Adam El Chaar vás ve své reportáži vezme na padesátou Letní filmovou školu v Uherském hradišti.
- Přijměte pozvání literárního historika a teoretika Františka Všetečky na cestu tvorbou básníka Wojciecha Ossolińského, jehož dominantním znakem je kritičnost, břitký humor a sarkasmus.
- Jak se na polské společnosti podepsaly politické, hospodářské a společenské změny od poloviny 80. let do nástupu postkomunistické levice k moci? Historik a polonista Jan Škvrňák pro vás recenzuje novou knihu Michala Przeperskiho Dziki Wschód. Transformacja po polsku 1986–1993.
- Recenze se dočkal i Život na tekutých pieskoch Jána Štrassera, Život na pavoučím vlákně Anny Strnadové nebo Zberatel' okamihov Mariána Hataly.
- Pavla Bergmannová vás vezme do Moravského divadla Olomouc na Erbenovu Kytici. Stojí za to si do Olomouce udělat výlet?
- Věra Čáslavská se v Japonsku stala hrdinkou a celebritou. Dnes její účast na tokijské olympiádě v roce 1964 připomíná plzeňské loutkové divadlo Alfa v česko-japonské inscenaci a také Alena Zemančíková v Listech.
- Budapešť hostila Evropské sympózium o historii a současnosti rozhlasových her. Mimořádné okolnosti jeho letošního konání a závěry setkání popisuje Andrea Hanáčková.
- Tomáš Tichák vás ve svém fejetonu zaveze do Polska s polonistou a připomíná tak desáté výročí úmrtí překladatele, publicisty, dlouholetého redaktora a vydavatele Listů Václava Buriana. Další fejetony se popasovávají s těžkým uzlem gordickým, Emilem Háchou nebo xenofobií v české společnosti.
Něco navíc
A proč jsme netrvali na vytvoření silného evropského portfolia, jež by nám bylo bytostně vlastní – „všechno je špatně a nedá se s tím nic dělat“?
Listy představíme s debatou o prezidentských volbách v USA
📅 úterý 5. listopadu 2024, 18.00
📌 Hlavní sál Kampusu Hybernská, Praha (Hybernská 4)
📝 dejte nám vědět o své účasti tady
Jak je na tom americká společnost v době amerických prezidentských voleb? Kdo nejlépe hájí zájmy rezavého pástu, zásadní oblasti těchto voleb? A jaké jsou evropsko-americké vztahy?
Listy budeme představovat v posledních hodinách před otevřením volebních místností v USA. V doprovodné debatě je tak téma jasně dané. Těšíme se na vás!
Archiv
Loučení s Václavem Burianem
Těsně nad ticho
šeptáš svá slova
a je to z plných plic.
A druhá sloka?
Měsíční teplo prokřehlým rukám,
vím, nelze víc.
– Václav Burian
Tuto báseň Václava Buriana připomněl před deseti lety Jan Novotný, když psal vzpomínkový text na nečekaně zesnulého publicistu, básníka, překladatele, polonistu, olomouckého patriota a vydavatele Listů Václava Buriana. Už minulý týden jsme při této příležitosti výjimečně zveřejnili fejeton Tomáše Ticháka, ačkoliv byl teprve v tiskárně. V dnešním Archivu pro vás nevybereme jeden text, ale můžete si sami procházet Burianovy texty, kterými do Listů přispěl. Na stránce najdete i vzpomínkové texty Burianových přátel přednesené na rozloučení s touto významnou osobností.
Stručně
Patrik Eichler: Omlouváme se za nepříjemnosti, které vám dnes vznikly
Často jsou to lípy. Žluté listy stromů v Berlíně dobře ladí s barvami U-Bahnu, když jede po povrchu. Lesem směrem na Postupim anebo po libovolném starém železném mostě podél vodního kanálu. Podzim berlínské MHD sluší. Žluté jsou autobusy i tramvaje, jen vlaky S-Bahnu jsou červeno-žluté. Dojem podzimu jejich barevné pruhování neruší.
Město mám za základně poznané, když jsem v něm jel všemi hlavními prostředky hromadné dopravy. O Berlínu to platí, i když tramvaje do jeho západní části pořád jen nesměle nahlížejí. Jediný prvek, který se z Východního Berlína v tom Západním ujal zcela, je panáček na semaforu pro chodce – Ampelmann.
Obraz žlutého vlaku S-Bahnu na pozadí žlutých stromů jsme nedávno v Berlíně pozoroval z terasy Německého technického muzea. V tom patře a o patro níže je expozice plně věnovaná letadlům. Některé exponáty-trosky byly přivezeny z bývalého sovětského území po roce 1990. Kromě možnosti poměřit svou výšku se všemi rozměry i jen malého prvoválečného letounu získává vstupem do muzea každý možnost vidět, že z národní chlouby snadno zůstane jen vrak. A že když se štěstím přistanete na zamrzlém jezeře, může hned začít tát.
Zavřená byla jen lokomotivna: „Berlínský senát [vláda] plánuje od začátku příštího roku drastické škrty v kulturním sektoru. Tyto škrty jsou tak zásadní, že můžeme být nuceni trvale uzavřít část Německého technického muzea. Omlouváme se za nepříjemnosti, které vám dnes vznikly,“ psalo se na plakátech i digitálních obrazovkách s informací o uzavření expozice parních vlaků – pískání jejich píšťal bylo zpoza zapáskovaných průchodů zřetelně slyšet. A nevidět v technickém muzeum parní lokomotivu, to je, sami uznejte, jako do žádného technického muzea nejít.
I muzeum je samozřejmou součástí veřejných debat a veřejným prostorem. Nevidět expozici parních lokomotiv znamená odejít z muzea ochuzen nejenom o fotku s železničním soukolím o dvoumetrovém průměru, ale i o část příběhu veřejné dopravy. Třeba tu, kde soukromý kapitál staví železniční tratě, aby je pro jejich prodělečnost stát přebíral a vytvářel pro občany i firmy srozumitelnou a garantovanou veřejnou službu. Anebo jinou. Muzeum jako snímek zachycující své téma ve své době je ale k vyprávění příběhů neopominutelným začátkem a základní veřejnou službou.
To je z dnešního Zpravodaje všechno, teď hurá otevřít nové Listy! Příští číslo Listů vyjde 12. prosince, uzávěrka je 24. listopadu.
Vaše
Redakce Listů
Sdílejte Zpravodaj svému okolí: