Zpravodaj Listů: Nový web Listů a Listy 4/2023

Milé čtenářky a milí čtenáři Listů,

minulý týden jsme našemu okruhu předplatitelů a odběratelů slíbili velkou novinku. Tady ji máte: Tentokrát ve Zpravodaji nepředstavujeme jen nové číslo Listů, ale rovnou i nový web. Jeho spuštění se odrazilo i na podobě samotného Zpravodaje.

V redakci Listů jsme dlouho věděli, že nový web bude potřeba, abychom posunuli fungování našeho časopisu na novou úroveň. I proto jsme se vás dřívě v Listech ptali, jaký je váš vztah k tištěným Listům a jestli byste si je četli i online. Napsali jste nám, co jsme tušili – že tištěné číslo je prostě speciální. Proto jsme podle toho nový web Listů vystavěli. Co všechno přináší se dočtete níže, hned pod představením nového čísla.

To je tradiční složkou Zpravodaje. Nové číslo je už od minulého týdne ve vašich schránkách. Obsahuje i mimořádnou přílohu Cesta do dalekých zemí. 85 let emigrace sudetoněmeckých sociálních demokratů, kterou jsme za podpory pražské kanceláře Friedrich-Ebert-Stiftung dali dohromady s historikem Thomasem Oellermannem.

Už nyní si můžete poznačit termín říjnového setkání a těšit se můžete i na na obvyklou rubriku z archivu a Stručně. Obojí věnujeme v červenci zemřelému Milanu Kunderovi. V archivu nabídneme průřez texty, které o Kunderovi, předlistopadovému autorovi Listů, vyšly na stránkách našeho časopisu, a ve Stručně dávám ohlasy na Kunderovo úmrtí do kontextu dalších současných událostí.

Přeji příjemné čtení a těším se, co řeknete na nový web!

Tomáš Tichák,
šéfredaktor Listů

Listujeme novým číslem

V aktuálním vydání Listů se dočtete:

• Heda Čepelová s Miroslavem Jašurkem píší o nadcházejícím nejostřejším politickém zápase roku, boji o rozpočtové úspory. Celá parlamentní diskuze je extrémně vychýlená a jinde, než by bylo potřeba ji mít, píší, a varují před vážnými důsledky pro budoucnost.
• Lukáš Jelínek píše o uznání levice, které si musí sama vydobýt.
• Luca Cefisi připomíná Jiřího Pelikána jako inspirátora italské levice na přelomu 80. a 90. let.
• Juraj Bazalka píše v Mostech před slovenskými parlamentními volbami o vratké povaze slovenské demokracie.
• Globální oteplování se rychle blíží k hranici 1,5 stupně a nejvíc trpí Afrika. Na vině jsou nesplněné sliby Západu, dočtete se v textu Michaela Davies-Venna. Dnešní Africe se věnuje i Jiří Silný recenzí trojice nových knih o tomto kontinentu.
• Ekologické krizi se ve svém textu zabývá i Stefan Lukas. Iráku dochází voda a bez přijetí zásadních opatření vzniknou regionální problémy podobné noční můře, varuje.
• Bonn Juego připomíná, že pokud si můžeme něco odnést z pokusů o regulaci velkých technologií, pak je to uvědomění, že oligarchové se nestarají o blaho jednotlivců, zaměstnanců a demokracii, pokud je k tomu občanská společnost a veřejné orgány nedonutí.
• K Milanu Kunderovi se vrací Alena Zemančíková v Theatrum mundi i bývalý český velvyslanec ve Francii Petr Janyška.
• Petr Borkovec se v Básnících a vykladačích setkává s básní Pozdní světlo Tomáše Fürstenzellera.
• Čtrnácté pokračování seriálu Povídky z respíria představuje povídku Veroniky Bendové Letnice.
• V kulturním dění se samozřejmě zabýváme i stávkou herců a scénáristů v Hollywoodu. Přinášíme o ní text polského filmového kritika a publicisty Jakuba Majmurka.
• V mimořádné příloze Cesta do dalekých zemí si připomínáme 85 let emigrace sudetoněmeckých sociálních demokratů. Přinášíme jejich příběhy o hledání nového domova.
• Fotografie tentokrát pochází se série Jakuba Joachima Uprchli před válkou a zachycují ukrajinské uprchlíky.

Přejeme příjemné čtení!

Dále ve Zpravodaji najdete přehledný popis fungování nového webu pro jeho odběratele. Co všechno web umí, jsme sepsali sem. Zveme na setkání k debatě o výsledku slovenských voleb a z archivu Listů jsme udělali výběr textů o Milanu Kunderovi. Začínáme přitom rokem 1977 a končíme sporem o Kunderu v roce 2008. Ve Stručně se zamýšlíme nad aspirací Roberta Fremra do Ústavního soudu. A co má celá situace společného s Kunderou?

Seznamujeme vás s novým webem Listů

Tak takhle vypadají naše nové stránky:

Zveřejňujeme je po dlouhé době rozmýšlení a příprav a věříme, že se vám budou líbit. Při jejich vytváření jsme mysleli na to, aby byly aktuální, účelné a jednoduché, zkrátka aby nic neodvádělo zbytečně pozornost. Zároveň jsme celou dobu měli na zřeteli, že chceme, aby vedly návštěvníky k papírovému vydání časopisu a byly jeho doplňkem, ne aby ho nahrazovaly.

Výsledkem jsou stránky fungující na jednoduchém principu, který můžete znát z odebírání newsletterů. Zadáním e-mailu se návštěvníci stránek Listů přihlásí k jejich odběru a všechny nové texty jim přijdou rovnou do e-mailové schránky. Zde si je lze rovnou celé přečíst nebo sdílet dál přátelům.

Abychom se v tom neztratili, v několika bodech vám představím to zásadní:

• Nejdříve chci znovu zdůraznit, že náš nový web nic nemění na hlavním důrazu na papírové vydání časopisu. Víme, že vám na něm, stejně jako nám, záleží. Stránky přinášejí především nové možnosti komunikace s vámi a možnost představení časopisu novým čtenářkám a čtenářům.
• V současnosti stránky dočasně najdete na adrese listy.ghost.io. Dosavadní stránky www.listy.cz ještě nějakou chvíli poběží, ale už je nebudeme aktualizovat.
• Na stránkách budeme zveřejňovat především vybrané texty z aktuálního čísla časopisu a Zpravodaj Listů. Najdete na nich i všechny oceněné osobnosti Cenou Listů Pelikán a záznamy předávání ceny nebo knihy vydané v edici Knihovna Listů.
• Články budou na web většinou přidávány tak, že se celé zobrazí jen po přihlášení pomocí zadání e-mailu.
• Vy už máte zajištěný plný přístup ke stránkám. Když na stránkách zadáte e-mail, na který vám přišel tento Zpravodaj (klikněte na Sign in nahoře na stránce nebo na Přihlásit se po rozkliknutí tlačítka Odebírat), máte už nastavený přístup k plnému obsahu stránek.
• Po zadání e-mailu se vám také otevře možnost přispívat do diskuze pod články.
• Nově zveřejněný obsah na stránkách najdete v plné verzi ve svém e-mailu. Nebojte se, nepřehltíme vás. Víme, že na soustředěné čtení je potřeba dostatek času.
• Kvalitnější zážitek z četby článků vám přinese i nový čistý design, který by neměl ničím rušit vaše soustředění.
• I rovnou ze svého e-mailu můžete nově články sdílet svým blízkým třeba na sociální sítě.
• Připravujeme pro vás také novou podobu on-line archivu. Prosím o strpení s jeho představením, prozatím najdete archiv Listů na starých stránkách.
• Pro rozvoj našeho časopisu je v neposlední řadě zásadní, že nový web má oproti předchozímu mnohem jednodušší obsluhu. Díky tomu budeme mít více času a sil na práci na samotném časopise.

To je v zásadních bodech všechno, co je důležité o novém webu vědět. Kdybyste měli k jeho užívání nějaký dotaz nebo zpětnou vazbu, samozřejmě se na nás obraťte. O tom, co si od nových stránek slibujeme, si můžete přečíst i na našem novém webu:

Poznamenejte si v kalendáři
Hodnotíme slovenské parlamentní volby s hosty Listů

📆 středa 18. října 2023, 18.00
📌 Kampus Hybernská, Praha, Hlavní sál (Hybernská 4, Praha)

Slovensko se připravuje na parlamentní volby, které proběhnou v sobotu 30. září 2023. Přijďte s námi a našimi hosty do příjemného prostředí pražského Kampusu Hybernská zhodnotit význam jejich výsledku, debatovat o směřování Slovenska nebo o předvolební kampani. Těšíme se na vás!

Archiv
Kundera v Listech napříč desetiletími

I jiní v Čechách napsali o této zkušenosti, nebo o jejích částech. Popsali ji, vylíčili, zvenčí. Dobře, výborně až znamenitě. Další ji popsali, vylíčili literárně prožili zevnitř. Dobře, výborně, znamenitě. Žádné z těchto děl není ještě uzavřené, a proto by bylo nesmyslné vynášet definitivní soudy. Jisté však je, že Kundera zvláštním diamantem své fabulační schopnosti, svého stylu, své ironie dokázal vydolovat z té zkušenosti jádro zatím nejobecnější, že se jím prodral nejdál na trpké cestě spisovatelů za elementárními prvky lidství, od konkrétního k obecnému. A že učinil svoje objevy majetkem nejširší obce čtenářů na největším počtu poledníků a rovnoběžek. – A. J. Liehm: Milan Kundera, český spisovatel

Dnešní archiv nelze věnovat nikomu jinému, než spisovateli Milanu Kunderovi, který byl před rokem 1989 sám častým autorem Listů. Milan Kundera zemřel 11. července v Paříži ve věku 94 let.

Z archivu ale nevybíráme texty Kunderovy, nýbrž o Kunderovi, kterých v Listech vyšla celá řada. Za všechny zveřejňujeme obsáhlou esej A. J. Liehma Milan Kundera, český spisovatel publikovanou v Listech 4/1977, text Květoslava Chvatíka Umění románu Milana Kundery (2/1989) a z porevolučních textů článek o životě a díle tohoto autora (Ne)známý Milan Kundera (2/2004) z pera Jakuba Češky a text Aleny Wagnerové o Případu Kundera a krizi české pravice (6/2008).

Všechny texty si pohromadě můžete přečíst níže (text se vám zobrazí po zadání e-mailu po kliknutí na Sign in, viz obrázek níže).

Stručně
Tomáš Tichák: Happyend s kocovinou

Skoro by se zdálo, že lapálie s aspirací Roberta Fremra do Ústavního soudu měla dobrý konec – zásluhou neohrožených spravedlivých byl ze skříní vymeten další ohavný kostlivec a kandidát se kandidatury vzdal. Tím navíc sňal žinantní dilema z prezidenta republiky, jehož historické máslo na hlavě tak může být nadále bráno na milost. Po happyendu však zůstává pachuť a bylo by užitečné zjistit, z čeho pramení.

Zaprvé je to neodbytný pocit, že cílem antikomunistických jakobínů není vyrovnávat se s minulostí, ale snaha ukázat, že minulost je tím nebezpečnější, čím víc se vzdaluje – tedy de facto platnost marxisticko-leninské poučky o zostřování třídního boje. Předlistopadový režim u nás jistě byl nedemokratický, nesvobodný, utlačovatelský, ale opravdu jej lze, notabene v jeho poslední fázi, srovnávat s nacismem? Nebylo by spíš namístě hledat paralely s Kakánií Roberta Musila, tedy s dohnívajícím c. a k. mocnářstvím? Jeho zdejší státní správu tehdy převzala do velké míry nová republika a i s odstupem se to jevilo jako prozíravé řešení. Také československá komunistická justice byla nástrojem k uplatňování nedemokratických i nehumánních zákonů. Soudci, pokud chtěli soudci zůstat, se tomu však nemohli vyhnout. Tak jako museli učitelé učit podle zadaných osnov anebo výrobci obuvi obouvat cvičence spartakiád. Že cvičky a nepodmíněné rozsudky jsou něco úplně jiného? Ano, jsou – proto mohli obuvníci tenisky šít pak i sokolům či vyznavačům joggingu, aniž by jim to bylo prosektory totalitních režimů vyčítáno. Problém je jediný: nemohli soudit, uměli to jen ti soudcové.

Druhý pocit, jenž stojí za prozkoumání: Za minulého režimu se zdálo být šíření pomluv a zášti vůči Čechům a Slovákům, kteří se proslavili či v nějakém svém oboru uspěli ve světě, případně zcenzurování jejich existence, odpudivou součástí komunistické propagandy, příkladů z kultury nebo sportu bylo bezpočet. Jenže se v polistopadových časech ukázalo, že sklon dehonestovat osobnosti, které přesahují domácí obzor, je možná zakořeněn už v národní povaze nebo aspoň v tradici. Příkladem posledním jsou některé ohlasy na úmrtí Milana Kundery, jež si ani v té chvíli neodpustily zpochybňování spisovatelova morálního kreditu, ba i literární kvality jeho děl.

Tato tendence poškodit „za každou cenu“ někoho úspěšného, která je cítit i v pozadí kritiky Roberta Fremra, není ovšem podložena ideologicky. Jde spíš o nedůvěru k elitám. Vzpomeňme na potutelné náznaky, že Václav Havel z jakési osobní msty zařídil neudělení Nobelovy ceny Milanu Kunderovi, anebo že intrikami zabránil Alexandru Dubčekovi stát se v roce 1989 československým prezidentem. Tedy už lze tušit návaznost i na spiklenecké vidění světa.

To jsou dva aspekty nedávné aféry, kterými je myslím třeba hlouběji se zabývat.

Letošní čtvrtý Zpravodaj, v mnohém přelomový, je u konce. Příští Zpravodaj zase bude přelomový z jiného důvodu: Podepsaný pod ním nebudu já, ale nový člen redakce Listů Daniel Ort, který má na starosti především on-line komunikaci Listů.

Na nové číslo Listů (a s ním i nový Zpravodaj) se můžete těšit 12. října 2023, uzávěrka čísla je 24. září.

Těším se na vaše ohlasy na nové stránky,

Tomáš Tichák,
šéfredaktor Listů

Sdílejte tento Zpravodaj svému okolí: